Mýty o dřevostavbách

V souvislosti se dřevostavbami kolují mýty, které tu jsou již od nepaměti. Pojďme se podívat na ty nejčastější a vysvětlit si, jak to ve skutečnosti je.

• "Když použiju dřevo, škodím tak našemu životnímu prostředí a přispívám ke kácení lesů".

Zajímavý, ale zcela špatný argument. Na výstavbu dřevostavby se využívá primárně dřevo pocházející z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Jedná se o využívání lesní půdy a lesů takovým způsobem, který zachovává její biodiverzitu, vitalitu a regenerační kapacitu. Takový les má zavedené ekonomické, ekologické a sociální požadavky, které musí plnit mezinárodně uznávané standardy.

• "Dřevostavby napadají plísně a červotoči".

Aby se do domu dostal nepovolený hmyz nebo plíseň, musela by převládat vlhkost. Obecně však platí, že u moderních dřevostaveb je to téměř nemožné. Konstrukce domu je vzdušná, tím pádem dům může "dýchat" a nedává možnost ke vzniku plísním. Těm se dá zabránit zejména správným větráním, difúzně otevřenou konstrukcí nebo systémem rekuperace. 

• “Dřevostavby nemají dlouhou životnost.“

Typickou mýtem je životnost dřeva. Stejně jako u zděných domů, tak i tady se to odvíjí od pravidelných kontrol a oprav. Je však známo, že dřevostavby postavené různě po světě překonaly stoletou hranici životnosti.

• “Dřevostavby jsou náchylné k hořlavosti.“

Dřevostavby samozřejmě musí splňovat řadu bezpečnostních norem, vč. těch protipožárních. V případě propuknutí požáru jsou konstrukce dřevostaveb dokonce stabilnější než konstrukce železobetonové.

• “Slyším kdejaké špitnutí.“

O dřevostavbách se mimo jiné traduje špatná izolace. Pokud je zvolena správná skladba konstrukce, není třeba si dělat starosti. V našich stavbách zlepšujeme zvukovou izolaci využíváním akustických sádrokartonových předstěn, takže ruchu z vedlejších místností anebo zvenku se bát nemusíte.

Vyvrátili jsme vám nějaký mýtus? 

© Klára Janečková, 15. 4. 2022